zadumaný příd. kniž. 1. zamyšlený, dumavý, hloubavý: šla za nimi z-á, tichá; z. výraz tváře přemítavý; z. pohled zasněný 2. mající snivý, melancholický ráz: z-é domy (Mach.); z-é řeky (Pujm.); z-á serenáda (Nor); → přísl. zadumaně: hledět z. do dálky; – (chlumy) halily se z. v temné stíny (Čech); → podst. zadumanost, -i ž.: vytrhnout se ze z-i; – z. lesa (Maj.); — v. též zadumati se