zahazovati ned. 1. k zaházeti 1-3, k zahoditi 1, 3: z. nedopalky cigarety odhazovat; z. zbraně vzdávat se; stromy zahazují listí (Hora) shazují; přen. z. rozmysl (John): z. předsudky zbavovat se jich; z. svou hřivnu (Kronb.) nevyužívat svého nadání; ♦ z. (čast. házet) flintu do žita; – řidč. groše z. do bláta (Jir.) házet; – zahazování krechtu ornicí; přen. dny zahazovaly prachem (tkalcovské stavy) (Fuč.) 2. sport. publ. k zahoditi 2: z. vyložené šance 3. k zaházeti 4: z. jámu, hrob 4. expr. k zahoditi 6, 7: nezahazuj a neodsuzuj jiného (člověka) (Havl.); z. duši i srdce (Kun.) hanobit; – syn zahazuje dědictví po otcích (Podl.); žádná zkušenost se nesmí z. (Mart.); — zahazovat se ned. expr. k zahoditi se 1: buď pokorným — ale nezahazuj se (Kosm.); z. se se špatným děvčetem; nechce se z. mezi nás (Vlč.)