zahladiti dok. (3. mn. -í, rozk. -hlaď, trp. -zen) 1. (co) do hladka zarovnat; uhladit 1: z. půdu válcem; nohou z. stopu v písku; přen. šero zahladilo přísné rysy (tváře) (Spáčil) vyhladilo 2. kniž. (co) odstranit 1: z. stopy (pláče aj.); z. tísnivý, nepříznivý dojem; z. (odklidit) po sobě (všecky) stopy, přen. odstranit svědectví své přítomnosti n. činnosti; z. překážku (Šmil.); přen. léta v cizině leccos (v jeho povaze) zahladila (Jir.); práv. zahlazení odsouzení zánik nepříznivých důsledků odsouzení rozhodnutím soudu 3. kniž. a zast. (co, koho) úplně zahubit, vyhubit; zničit, odstranit 3, 2: mečem a ohněm z. národ; zahlazení Tábora (Třeb.); z. (někoho) jedem (J. z Hv.) otrávit; — ned. zahlazovati