zahrdliti dok. (3. mn. -í) 1. zast. a nář. (koho, co) k hrdliti 1, zaškrtit, zardousit: (děti) se navzájem chystají z. (O. Šafránek); z. (koroptev) (Jahn) 2. řidč. poněk. zast. (kým) zalomcovat: vztek zahrdlil Lénem (Čap.-Ch.) *3. (~; koho, 4. p.) uchopit kolem hrdla, obejmout: přiskočil (k matce), zahrdlil a polibky zasypával (Hol.); pravicí ho rukou zahrdlila (Hol.) 4. tech. zahrdlení zúžení hlavně brokovnice při ústí