zahrnouti dok. (rozk. -hrň, min. -hrnul, trp. -hrnut) 1. (co kam) hrnutím zabrat: z. množství ryb (do sítě) (Bran.) 2. (co kam) vůbec zabrat, obsáhnout, pojmout: sborník zahrnul práce značně rozdílné; v ceně je zahrnuto i spropitné; kniž. z. základní myšlenky jedinou větou (Osv.) shrnout; z. jedním pohledem krajinu (Svět.) přehlédnout 3. (co, řidč. koho čím, do čeho) nahrnutím něčeho přikrýt, zakrýt; (co) nahrnutím něčeho zaplnit: z. na zimu koruny růží zemí; brambory se zahrnou do žhavého popela; z. (nebožtíka) hlínou (Pech.); kočí ho zahrnul do jedné z pokrývek (Prav.) zabalil; – z. důlek, otvor 4. (koho, *co čím) v hojné míře obdařit: zahrnula nás vším, co měli; z. umělce uznáním, poctami; z. referenta otázkami zasypat; z. někoho výčitkami zavalit; přen. byla zahrnuta slzami (Šrám.) zalita; sál, zahrnutý světlem (Merh.) naplněný 5. (co) vykasat 1, povytáhnout, ohrnout 1: z. si nohavice, rukáv; srovnej si zahrnutý límec; klobouk se zahrnutou střechou 6. řidč. (co) shrnout 1, 2: z. si vlasy za uši; – z. záclonu (Hál., Svět.); přen. stojíme posud před zahrnutou oponou (Ner.) před tajemstvím; — zahrnouti se dok. řidč. shrnout se 1, 2: (šaty) se jí zahrnuly (Pitt.); – záclony před císařskými sedadly se zahrnuly (Třeb.); — ned. zahrnovati