zakládati ned. k založiti 1, 3, 5-10, 12: z. lístky do pořadače; z. ruce za hlavu, v bok; tech. z. štítky; zahr., les. zakládání sazenic, semenáčků; fot., film. zakládání filmu, kazety; kožel. z. kůže prokládat vrstvami třísla při činění; horn. zakládání (v hlubinných dolech) vyplňování vyrubaných prostorů jalovou horninou na ochranu před závalem ap.; horn., stav. zakládání (v povrchových dolech a při zemních pracích) ukládání zeminy na výsypku; – z. vůz kamenem; z. vrata (závorou) zajišťovat; – všechny písně v románě zakládá lístky; – z. (seno) kravám; z. zvěři krmivo do krmelců; – z. sochory pod veřeje; postaví dva kusy výztuže a zakládá je (Ner.) vzpírá; – z. kabát, nohavice; zakládá si všechny sukně; – z. města, rybníky; z. školu, klub; z. si sbírku; z. rodinu; z. oheň; les. z. školku; – z. své rozhodnutí na zkušenostech opírat je o ně; z. plán za předpokladu, že...; správnost výrazu není možno z. na jednom, dvou dokladech; zř. z. svou náklonnost na omyl (Sab.); – hovor. z. přátele penězi půjčovat jim je; zakládá mne, kdykoli potřebuji; — zakládati se ned. 1. řidč. poněk. zast. k založiti se 1, 3: (léta,) kdy povaha lidská se zakládá (Šmil.); – zast. a nář. S tebou se zakládám, že tam (u nepřátel) uhlídáme vláti bílou korouhev (Frič) sázím se 2. (na čem, řidč. v čem) mít základ; opírat se (oč): příběh se zakládá na skutečné události; zpráva se nezakládá na pravdě; vztah mezi otcem a synem se zakládá na vzájemné důvěře; nevím, v čem se ta nemoc zakládá (Ner.) záleží 3. řidč. (čím) zapřísahat se, zaručovat se: živým bohem se zakládal, že jakživ už na tu půdu nevkročí (V. Mrš.); — zakládati si ned. (na kom, čem; †v čem Čel. aj.; †na co Sab. aj.) být pyšný, hrdý na někoho, něco; cenit si, vážit si (koho, čeho): z. si na dětech; z. si mnoho na sobě; z. si na svých schopnostech, na své dobré pověsti, kráse; z. si na nečí důvěře