zakletí, -í s. 1. (v pohádkách a podle pověrečných představ) stav toho, kdo (n. co) byl zaklet; začarování 1, očarování 1: vysvobodit princeznu zakletou v šerednou babici ze z.; být, žít jako v z. v osamění, osaměle 2. řidč. hluboké zaujetí něčím, mocné působení něčeho; očarování 2, okouzlení: octli se v z. podivného kouzla doby (Dyk) 3. poněk. zast. zaklení: nevzmohl se ani na zlostné z. (Staš.); — v. též zaklíti