zakletý (†zaklený Něm., Jir. aj.) příd. (v pohádkách a podle pověrečných představ) takový, kt. byl zaklet; začarovaný, očarovaný 1: z. princ; z. les; z. poklad; být, žít někde jako z. sám, osamělý; spát jako z. (Rais) tvrdě; zř. činnost ta zdála se mu být z-m kruhem (Staš.) bezvýsledná, marná; → přísl. *zakletě: šla a z. mlčela (Pujm.) jako kdyby byla zakletá; — v. též zaklíti, z. se