zakopati dok. (1. j. -u, -ám, rozk. -ej) 1. (co) zakrýt něco uloženého do vykopané prohlubně: z. poklad, peníze do země; ust. spoj. stát jako zakopaný pevně, nehnutě; přen. expr. vesnice zakopaná, zastrčená (Baar) odlehlá; snad nenecháš zakopané miliony (R. Svob.) nevyužité; ♦ z. válečnou sekyru (expr., Sez.) skončit boj, spor; z. svou hřivnu (kniž.) nevyužít svého nadání 2. (co) kopáním vyplnit, zasypat, zahrabat (jámu ap.): z. hrob, jámu 3. (koho, 4. p.) pohřbít 1, pochovat 2: zakopání mrtvých; před šesti nedělemi jsme ho (dědečka) zakopali (Rais); přece nechcete, abych se tu za živa zakopala (Klost.); z. ptáka, psa na zahradě; ♦ ob. v tom je zakopaný pes v tom je ta potíž, v tom to vězí 4. expr. (koho, co) zničit, zahubit, pohřbít 2, pochovat 3: čeho tím dosáhnete? Sebe zakopáte... (Svob.); z. své štěstí, vlohy, schopnosti 5. řidč. několikrát kopnout něj. nástrojem do země, začít kopat: zakopala, vykopla brambor; zakopal opodál, načal druhou, třetí štolu 6. (~; do čeho) několikrát kopnout nohou: dítě zakopalo nožkama; z. botou do dveří 7. řidč. (co) častým kopáním nohy o nohu botou ušpinit: z. (si) punčochy, boty; — zakopati se dok. 1. (o vojsku) vykopat zákopy a usadit se v nich; (o zvěři ap.) zahrabat se: nepřítel se zakopal v nové pozici; – jezevec se zakopal; přen. z. se do peřin (Konr.) zahrabat se, zalézt 2. řidč. expr. zničit se, zahubit se: z honosivosti se zakopal (Lier); expr. z. se v horách na celý život (Rais) usadit se v ústraní; z. se na samotě 3. řidč. častým kopáním nohy o nohu botou se ušpinit: dej pozor, ať se nezakopáš; — zakopat si dok. s chutí se věnovat něj. dobu kopání (ve význ. 1, 4) (v. za- II): nebylo dne, aby si nezakopal, nezaoral; – sport. slang. z. si s kluky, fandí a ještě si zakopá (Lit. nov.)