zakouřený příd. 1. kouřem naplněný: z-á hospoda; z. vzduch 2. od kouře zčernalý: z-é zdi, trámy; přen. z-á oblaka (R. Svob.); → přísl. *zakouřeně: z. šedé pštrosí péro (R. Svob.); → podst. *zakouřenost, -i ž. (Sova); — v. též zakouřiti, z. se
zakouřený příd. 1. kouřem naplněný: z-á hospoda; z. vzduch 2. od kouře zčernalý: z-é zdi, trámy; přen. z-á oblaka (R. Svob.); → přísl. *zakouřeně: z. šedé pštrosí péro (R. Svob.); → podst. *zakouřenost, -i ž. (Sova); — v. též zakouřiti, z. se