zakusiti dok. (3. mn. -í) 1. (co; †čeho Něm., Hál. aj.) procítit I, vytrpět 1, prožít I 2, zažít: z. zármutek, příkoří, hanbu; z. nouzi; z. radost, rozkoš; zakusil na sobě válku na vlastní kůži poznal; nejobtížnější den, jaký vůbec kdy zakusil †2. (co; řidč. čeho) okusit 1, ochutnat 1: z. francouzskou kuchyň (Ner.); zakus mého vína (Klicp.) *3. (co) zkusit, vyzkoušet 1: zakusím své štěstí (Sab.); — ned. zakoušeti