zalíbení, -í s. 1. příjemný, libý pocit; libost, potěšení 1, záliba 1: dívá se se z-m na fotografii svého dítěte; naslouchá se z-m hudbě; poněk. kniž. našli v sobě z. náklonnost; našli v něm z. (Hol.) zamilovali si ho 2. (v čem; †na čem) záliba 2, obliba 2: má, našel z. v knihách; v největším z. u nich byl zpěv, hudba i tanec (Pal.); z. na činech velikých, vlasteneckých (Tyl); neměl žádných zvláštních z. (Sab.) libůstek; — v. též zalíbiti si