zalitovati dok. 1. (čeho) pocítit na chvíli lítost (ve význ. I 1); (co) s lítostí (ve význ. I 1) pronést: z. nerozvážného slibu; zalitoval, že tam šel; – "to je škoda!" zalitoval 2. (koho, 4. p.) pocítit na chvíli soucit, soustrast, útrpnost s někým: zalitoval ji (matku) (Pech.)