zaměstnanec, -nce m. (zaměstnankyně, ž., 2. mn. -yň, -yní) kdo je v pracovním poměru, kdo má zaměstnání; řidč. kdo je zaměstnán v úřadě, kanceláři ap. (ne jako dělník): všichni z-i národního podniku veškerý personál, pracovníci, pracující; z. ministerstva školství; přijímání, rekreace, školení z-ů; nárok z-yň na mateřskou dovolenou; přen. sportovní z. (Fuč.) profesionál; veř. spr. (dř.) státní, veřejný z.; soukromý, pragmatikální, smluvní z.; voj. občanský z. vojenské správy; expr. zdrob. *zaměstnaneček, -čka m. (Šal.); v. též nezaměstnanec