zanésti dok. (1. j. -nesu, rozk. -nes, min. -nesl, trp. -nesen) 1. (co kam, komu) nesením (ve význ. 1) dopravit jinam (nejč. na náležité místo): z. kabát do čistírny, balík na poštu; zanesl známým trochu ovoce; co vydělá, zanese do hospody utratí v hospodě; hledám kabelku, někam jsem ji zanesla; text. z. útek prohodit jej osnovou 2. (co, koho kam) nesením (ve význ. 2, řidč. 1) způsobit, že se něco, někdo dostane jinam (na něj. vzdálené n. jiné než zamýšlené místo): vítr zanesl semena daleko široko; proud zanese člun k druhému břehu; nohy ho zanesly až sem; vítr k nim zanesl vzdálený hlas zvonů; přen. náhoda mě zanesla do zapadlého kouta vlasti 3. řidč. (co) (o slepici) snést (vejce) mimo obvyklé místo: hospodyně šla hledat zanesená vejce 4. řidč. (co kam) vnést: z. pohodu do rodinného života; dá znamení, aby uherský král zanesl válku na Moravu (Vanč.) přenesl, rozšířil 5. (co čím) zaplnit, ucpat, pokrýt (něčím drobným, jemným): koryto řeky zanesené kamením; propírat zanesené filtry; odpad umyvadla zanesený usazenou špínou znečištěný; expr. zanesla svůj byt tretkami přeplnila 6. (koho, 4. p., čím) nadměrně obdařit; zahrnout 4: ctitelé ji zanesli květinami, dary; vším by ji byl zanesl; přen. být zanesen (čast. zavalen) prací mít velmi mnoho práce 7. kniž. (co kam) písemně zaznamenat, vnést vůbec: z. známky do katalogu zapsat; z. novou knihu do seznamu; z. položky do účtu 8. kart. řidč. z. kartu vynést kartu, zahrát kartou †9. (co) vznést 3, podat 5: zanesli u papeže stížnost (Pal.); — zanésti se dok. 1. řidč. (kam) nesením, volným pohybem (zvl. ve výši) se dostat jinam (na něj. vzdálené místo): obláčky, kouř z lokomotivy se zanesly do výše; přen. zpráva se brzo zanesla i k nám donesla se 2. (čím) zaplnit se, ucpat se, pokrýt se (něčím drobným, jemným): strouha se zanesla bahnem; roura kamen se zanesla sazemi; přen. tříbily si (uvězněné ženy) paměť, aby se jim utrpením nezanesla hlava (Pujm.); — ned. zanášeti, z. se