zanícený příd. 1. kniž. projevující zanícení, nadšení; svědčící o zanícení, nadšení; nadšený, horující, entuziastický (kniž.), zapálený 1: z. čtenář; z. znalec historie; z. vyznavač pravdy; horlivý a z. pracovník; – z. zpěv věřících; pohlédla na něho se z-m obdivem; z-á víra v socialismus; z. pohled, hlas 2. stižený zánětem: z-á rána; oči z-é od kouře; → přísl. k 1 zaníceně: hovořit vážně, z.; z. pracovat; z. hledět; → podst. zanícenost v. t.; — v. též zanítiti, z. se