zanítiti dok. (3. mn. -í, rozk. -niť, zř. -něť, trp. -cen) 1. poněk. zast. (co) rozžehnout 2, roznítit 1, zapálit 2: z. oheň (Bass, Jir.) rozdělat; přen. z. plamen blaha (Čech); z. v srdcích jiskru nadšení 2. (též nář. zahnítit) poněk. zast. (co) rozžehnout 1, rozsvítit 1, zapálit 3, 1: z. lampu; z. doutnák (Jir.); nebezpečí zanícení (slámy) nocleháři (Vrba); zahnítit v kamnech (Rais) zatopit 3. řidč. kniž. (co) vyvolat, vzbudit (něj. cit ap.); vyvolat vůbec; zapálit 4: z. touhu; z. vzpomínky v kamarádovi (Poláč.); – z. svár (Kultura) 4. kniž. (koho, co; koho co pro co; ~) uvést do stavu silného zaujetí, nadšení; (silně) zaujmout, uchvátit, nadchnout 1, rozohnit 1, zapálit 5: z. mládež, mysli mladých; (řeč) zanítila stranu pod obojí (Jir.); z. mladá srdce pro pravdu; pointa zanítila, divadlo se třese potleskem (Herrm.); — zanítiti se dok. 1. být postižen zánětem: oční víčka se mu zanítila; zanícená rána zjitřená, podebraná 2. kniž. poněk. zast. začít hořet; vznítit se 1, vzplanout 1, zapálit se 1: dřevo se třením zanítilo; přen. oči se zanítily nadšením zaleskly se 3. kniž. (čím; pro co; ~) upadnout do stavu silného vzrušení; upadnout do stavu silného zaujetí, nadšení; vzplanout, nadchnout se 1, rozohnit se 1, zapálit se 3: z. se hněvem; – z. se ideály; z. se pro svobodu a pravdu (Lum.); snadno se (český lid) rozehřeje, zanítí i vzplane (Jir.); — ned. zaněcovati, z. se