zanechávati ned. k zanechati: poněk. kniž. odjížděl s těžkým srdcem, protože zanechával doma starou matku; jež dala žití vám, vás zanechává (Vrchl.) opouští; – z. starých libůstek (Herb.); z. výčitek (Svět.); – z. za sebou šlápoty; (král s vojskem) zanechával za sebou zprahlou poušť (Vanč.); ovoce zanechává na látce skvrny; obvykle pro ni zanechával vzkaz nechával; vypravování zanechávalo smutný dojem; – řidč. poněk. zast. z. rozhodnutí náhodě ponechávat; — †zanechávati si ned. k zanechati si: zanechávám si někdy později všechny své persekuce předložiti na ukázku (Havl.)