zanikati ned. k zaniknouti: dřevěná stavení scházela, zanikala; státy se rodily a zanikaly; pozvolné zanikání starých obyčejů; zanikající řemeslné odvětví; žil mnoho, viděl zanikání všeho (Mach.) hynutí, rozpad; práv. nárok, právo zaniká; jaz. zanikání slabého jeru; – domluvy zanikaly v křiku ztrácely se; ohlas jeho kroků zanikal; potom náhle (nářek dítěte) zaniká; poněk. zast. světlo sláblo, zanikalo ve vzdálených chodbách ztrácelo se; řeka zaniká v lesích mizí; jezdci zanikali na lesní cestě (Jir.); – tmavý koberec v pokoji zaniká; → nás. zanikávati