zapřáhnouti dok. (min. -hl, trp. -přažen, přech. min. -přáhnuv) 1. (koho, co do čeho, k čemu, *več John; ~) připnutím postroje připojit (potah) k povozu: z. koně do vozu, k pluhu; z. se do saní; dát z.; přen. expr. z. se do jha manželského oženit se; ♦ jak zapřáhl, tak potáhne (přísloví) 2. řidč. (co) připnutím postroje připojit (vůz) k potahu: vůz zapřažený párem koní (Mrš.) 3. expr. (koho, 4. p., do čeho, k čemu; ~) zapojit do něj. práce, činnosti: být zapřažen do práce; z. syna k učení přitáhnout, přidržet; hospodyně zapřažená po celé dny