zapnouti dok. (min. -pjal, řidč. -pnul, trp. -pjat, řidč. -pnut, podst. -pětí (ve význ. přen.), -pnutí (ve význ. hmotném), přech. min. -pjav, řidč. -pnuv) 1. (co) zavřít, spojit něj. spínadlem (op. rozepnout 1): z. si plášť, límec, rukavice na knoflíky; vesta zapnuta až ke krku (Pfleg.); z. pás (Jir.) 2. (co) zavřít, spojit něj. spínadlo (op. rozepnout 2): z. knoflíky, háčky, sponu 3. (koho, co) zavřít, spojit něj. spínadlem na někom oděv: pojď mě z.; zapni se, už je chladno 4. (co) způsobit, aby vzniklo něj. spojení, uvést něj. zařízení v činnost; zapojit 2 (op. vypnout 1, vypojit 1): z. rádio, vařič; z. motor, stroj; z. proud; zapnutá elektrická kamínka; z. (stroj) na plné obrátky, přen. začít intenzívně něco konat 5. řidč. (co) pevně spojit: z. ruce do sebe (Mrš.) sepnout 6. řidč. (co kam) připevnit, připnout 1: z. si pod krk brožku (Mart.) 7. řidč. napnout 1: zapjali lana (Mrš.); z. svaly (Bass) 8. řidč. (co) napnout 1, opřít 2: nohy zapjal do země (Mrš.) 9. kniž. (koho, co kam) včlenit, zapojit 3: umělec do vývoje holandského umění zapjatý (Matějček); dějinný běh kraje z. do osudu národního celku (Krit. měs.); — zapnouti se dok. 1. řidč. pevně se spojit: do sebe se zapjaly měkké jeho prsty (Mrš.) 2. kniž. (kam) včlenit se, zapojit se: (umělec) se zapjal jako malíř fresek do družiny klasiků (Matějček); z. se plně do práce (R. právo) *3. (oč) zasadit se: zapne-li se o to, pořídí (Jir.); — ned. zapínati, z. se