zaraziti dok. (3. mn. -í, rozk. -raz, trp. -žen) 1. (co kam) nárazem, silou způsobit, aby něco někam vniklo; vrazit 1: z. hřebík do zdi zatlouci; kůl zaražený do země; z. sekeru do špalku zaseknout; z. si sklo do nohy, jehlu do ruky zabodnout si; stál jako do země zaražený bez pohnutí; přen. z. zraky do země (Zey.) upřít; horn., stav. z. pažinu, pilotu, trubku 2. (co kam) (prudce) vsunout 1, zastrčit 1, vrazit 2: z. klíč do zámku; z. cigaretu do špičky; z. meč do pochvy; řidč. z. ruce do kapes (Herrm.) 3. (co, koho) prudce zastavit v něj. pohybu: z. vůz; z. koně; z. útočící rotu (Jir.); expr. na ulici ho zarazil známý zastavil 4. (koho, co) prudce zastavit, přerušit v něj. činnosti, jednání, v pokračování něčeho začatého: chtěl promluvit, ale zarazili ho; to se mu musí z. překazit; z. stroj; z. dopravu; z. vydávání časopisu; zarazili mu řeč přeťali; zarazilo jí to dech, zprav. přen. mocně ji to překvapilo, úplně zmátlo 5. (koho, 4. p.; ~) prudce zapůsobit na smysly n. city, zprav. nepříjemně překvapit, uvést do rozpaků: zarazila ho silná vůně květů; zarazilo ji chladné přijetí dotklo se jí; zarazilo ho, že ho nepozvali; rýmy někdy až zarazí svým seskupením (Vrchl.) 6. hist. (co) začít s ražbou urč. druhu mince: pražské groše byly zaraženy v 13. století †7. (co) zřídit, založit 1: z. čtenářskou společnost (Šaf.); z. si vlastní domácnost (Svět.) 8. zast. slang. (co) dát do zastavárny, zastavit III: z. hodinky (Herrm.) 9. řidč. expr. (kam; kde) zajít I 5, zastavit se 2, zaskočit (si) 6: z. někam na zbytek večera (Herrm.); nezarazíš u mne na hlt kontušovky (Sek.); — zaraziti se dok. 1. (kam) nárazem, silou vniknout: do paty se mu zarazil trn vrazil se, zabodl se; koule se zarazila do stropu; přen. v mysli správce Čermáka zarazila se zlost (Jir.) pevně se usadila 2. též z. zůstat stát; zastavit se 1 (prudce): z. se v chůzi; z. se o stůl; povoz zarazil před farou (Jir.); (jezdec) u stavení zarazil (Něm.) 3. též z. zastavit se 3 (prudce v něj. činnosti, jednání, v pokračování něčeho začatého): z. se v řeči; mluvil a nezarazil se ani na okamžik; dech se jí v prsou zarazil nemohla dýchat; měl na jazyku zlé slovo, ale přece zarazil a dodal mírněji (Rais); zarazil včas ve svém útočení (Jir.) 4. (~; nad čím; *čím; †čeho Jir.) podivit se (čemu), pozastavit se 2 (nad čím): zarazil se, ale rychle se vzpamatoval; z. se nad nečekanou otázkou; zř. zarazil se tou myšlenkou (Olb.) ○ předp. po-, po- se; — ned. zarážeti, z. se