zaskřípati dok. (1. j. -u, -ám, rozk. -ej) 1. vydat krátké skřípavé zvuky; zavrzat, zaskřípět: zaskřípání brzd; klíč zaskřípal v zámku; na talíři zaskřípal nůž; proutěné křeslo zaskřípalo pod její tíhou; pod saněmi zaskřípal umrzlý sníh 2. (čím) způsobit, vyvolat krátké skřípání (ve význ. 2): z. nožem o talíř; z. nehtem o sklo; z. zuby, přen. projevit rozzlobení; – expr. hanl. z. na housle serenádu (Ben.) neuměle zahrát 3. řidč. ostře, pronikavě zaznít, ozvat se; (co; ~) ostře, pronikavě pronést, promluvit: skřivani zaskřípali z polospaní (R. Svob.); – "prokletý život!" zaskřípal (Šmil.) 4. expr. octnout se v nepořádku, začít váznout: režie poněkud zaskřípala; neos. v organizaci zaskřípalo; — ned. zaskřipovati