zaskakovati ned. k zaskočiti 1-7: poněk. zast. zaskakujíce za domovní vchody, střílejí (Drda); – (loupežník) bohaté kupce zaskakoval (Čel.) přepadal; – zř. proč mně strom cestu zaskakuje? (Heyd.) brání mí v ní; – problémy, kterými nás zaskakuje život (Lit. nov.); – hovor. z. (někoho) ve službě zastupovat ho; často za něho musí ostatní z.; – expr. cestou domů zaskakoval (si) do trafiky pro noviny zacházel; – jemné zaskakování západů v zámku u dveří zapadání