zasmušilý (†zasmoušilý Tyl, *zasmušelý Ner., Pfleg.), zasmušený (†zasmoušený Klicp.) příd. 1. smutně vážný, zamyšlený; zachmuřený 1: z. samotář; z-é vzezření; z-é oči; být vážný, ba z. 2. kniž. působící smutným dojmem; pochmurný 2: z. dům; z-ilá rovina (Jir.); z-ený les (Vrchl.) 3. kniž. pokrytý mraky; pochmurný 1, pošmourný 1, zamračený: z-é nebe chmurné; z-ilý podzim (Bass); → přísl. k 1, 2 zasmušile, zasmušeně (†zasmoušeně Klicp.): zahleděl se z. do země; z. zamračený; *zasmušilo kniž.: (bylo) v domě ještě více z. (Slád.); → podst. zasmušilost, zasmušenost, -i ž.; — v. též zasmušiti, z. se