zastánce (5. j. -ce) (*zastanec Svět., 5. j. -če), -nce m. (zastánkyně, -ě, 2. mn. -yň, -yní, *zastanka, -y, Svět., ž.) 1. kdo se někoho, něčeho zastává; ochránce, obhájce: z. utlačovaných; z. práv lidu; horliví z-i českého jazyka obránci 2. kdo zastává něj. názor; stoupenec 1: různí z-i nových směrů; z-yně ženské emancipace *3. kniž. zástupce 1, náhradník: jsa zchromen potřeboval vrátný z. (Svět.); potřebovala bych už z-yni (v hospodářství) (J. Krat.)