zastihnouti dok. (min. -hl, trp. -žen, přech. min. -stihnuv, zast. -stih) 1. (koho, co) dohonit 2, dostihnout 1: zastihl ho až u vrat; slunce zastihlo výpravu až na cestě 2. (koho, řidč. co) zastat 3, najít II 1: nikoho doma nezastihl; matku už naživu nezastihl; okupace zastihla stranu připravenu 3. (koho, 4. p.) přistihnout, dopadnout 1, překvapit 2 (expr.): z. někoho při činu; v lese nás zastihla bouřka; smrt ho zastihla v plné práci; zast. z. někoho v přestupcích (Tyl) 4. řidč. poněk. zast. (koho, 4. p.) zasáhnout 1: střela ho zastihla do ramene; zůstali, jako by je posel boží zastihl (Něm.) 5. řidč. poněk. zast. (koho, co) zachvátit 1 (zprav. nepříjemně, nemile), postihnout 1: být zastižen záchvaty pesimismu, nemocí, osudem; oheň zastihl stodolu (Prav.) 6. řidč. poněk. zast. (co) zpozorovat, postřehnout, všimnout si (čeho), postihnout 2: zastihl můj smutný pohled (R. Svob.)