zastoupiti dok. (3. mn. -í, rozk. -stup) 1. (komu co) postavit se někam a tím něco zatarasit, znemožnit odchod, průchod: zprav. ve spoj. z. někomu cestu; zast. z. vchod (Krásn.); úžlabina je zastoupena nepřítelem (Vanč.) vstup do ní je uzavřen; přen. z. cestu pokroku 2. řidč. (co, koho) stoupnutím před něco, před někoho zakrýt; zast. (koho, co) (tímto způsobem) ochránit, zastat se (někoho, něčeho) vůbec: zastoupila svou postavou stolek; přen. chmury slunce zastoupily (Třeb.); – zast. chtěl jeden ze stráže se Barušky chopiti, an tu Vojtěch ji zastoupil (Něm.); stojíme za pravdivost, hotovi z. ji kdekoliv (Čas) 3. řidč. (co) stoupnutím na něco, před něco zajistit proti pohybu: z. šňůru (navijáku) (Mah.); z. (žebřík) (Lid. nov.) nohou přidržet †4. (koho, 4. p.) obstoupit 1, obklopit 1: několik (mužů) pocestného zastoupilo (Jir.) přepadlo †5. (kam) zajít I 1, ustoupit 1: z. za stěnu (Čel.) 6. (koho, co) vykonat činnost, práci, funkci za někoho, něco; zastat 1, nahradit 4: když bude na cestách, zastoupí ho paní vystřídá; nikdo nemůže sirotkovi z. matku; dát se z.; odb. tuky nemohou z. maso 7. poněk. zast. jen ve spoj. z. místo, z. v úlohu ap. zaujmout, obsadit něčí místo, převzít úlohu: nesmí moje místo z. nikdo!; zastoupil v úlohu principála po Mošnovi (Čas) 8. být zastoupen (kde) být účasten; vyskytovat se: na sjezdu bylo zastoupeno 700 delegátů; básníci zastoupení v antologii 9. zast. stát se oficiálním mluvčím, reprezentantem něj. společenského celku; být zastoupen (v čem) mít svého mluvčího, zástupce, reprezentanta: zast. takovým voličem se dali z. (Prav.); – v ediční radě bude zastoupen i svaz spisovatelů; v repertoáru jsou zastoupeny i české skladby; — ned. zastupovati