zastupovati ned. 1. (též †zastoupati Jg.) k zastoupiti 1, 2, 4, 5, 7, k zastoupnouti 1: zastupoval jí cestu, aby neutekla; – zř. přen. mlhy zastupovaly obzory (Svob.) zakrývaly; – řidč. zast. já vozy v doubravě zastupoval (Čel.) přepadával; – zř. zast. slunce zastupovalo za hory (Paleček); – poněk. zast. ve středověku zastupovala teologie úkol filosofie (Durdík) 2. (koho, co) k zastoupiti 6; vykonávat (zprav. dočasně) za někoho něj. činnost, práci, funkci (v úřadě, obchodě ap.): zastupuje osiřelému dítěti matku; tu zastupuje poesie i úkol popularisační (Vrchl.) plní; odb. ovoce může z. zeleninu ve výživě; – z. nemocného kolegu; z. vedoucího v době jeho dovolené 3. (koho, co) k zastoupiti 9; (veřejně, oficiálně) vystupovat za něj. společenský celek při urč. příležitosti, být zástupcem (ve význ. 2); reprezentovat 1: z. spolužáky na slavnostním shromáždění; z. závod na poradě; poslanci zastupují voliče; družstvo zastupuje předseda; z. podnik v zahraničí 4. (co; †koho proti komu, čemu) hájit, obhajovat něčím jménem, za někoho (právo, myšlenky ap.): v závodech a úřadech zastupuje zájmy zaměstnanců odborová organizace (Ústava); z. chtěl strany při soudech městských (Rezek); z. něčí při (u soudu) (Vrchl.); zast. z. sousedy proti úřadům 5. řidč. poněk. zast. (co, koho) být typickým představitelem, zástupcem něčeho, někoho; reprezentovat 2: dialektická metoda zastupovaná Marxem a mnou (Engels); — *zastupovati se ned. (za koho) zastávat se, ujímat se někoho: z. se za lid (Hol.)