zastyděti se dok. (3. mn. -í) (~; za co, koho; před kým, čím; nad kým, čím; pro co; koho, 2. p.; *čím Her.) krátce, chvíli se stydět: tak mu promluvila do duše, že se zastyděl; zastyděl se, že tak váhal; z. se při té myšlence; z. se za své rozčilení, za pokárání; bratr se za mne zastyděl; před kolegy, před plénem se přece jen zastyděl; dravci by se zastyděli nade mnou (Hol.); z. se nad svou příkrostí; z. se pro svou nevědomost (Ner.); z. se tolika lidí (Kun.)