zatřásti dok. (1. j. -třesu, rozk. -třes, min. -třásl, trp. -třesen, přech. min. -třás) 1. (čím, kým; řidč. s kým) k třásti (ve význ. 1, 3): z. větvemi stromu; z. (se) spáčem; zatřásl hlavou (Něm.) odmítavě zavrtěl; poněk. zast. zatřásla každému rukou (Svět.) potřásla; – zatřásla mnou zima zachvěla; zatřásl jím hněv (Rais); to zatřese i tvrdým srdcem (Hol.) 2. kniž. a poněk. zast. (čím, *kým Klicp.) otřást 3, oslabit, podvrátit 2, podlomit 3 (co, koho): z. pravidelným pořádkem (Mart.); z. vědomím odpovědnosti (Olb.); z. společností (Podl.); — zatřásti se (†sebou Čel.) dok. k třásti se (ve význ. 1): výbuch, až se okna zatřásla zachvěla se; brada se starci zatřásla; zatřásla se (strachy) pode mnou kolena, zatřásl se mi hlas; z. se zimou, hrůzou otřást se, roztřást se; zatřásla se v horečce (Maj.); zast. zatřesení země (Presl); přen. plamínek se zatřásl zamihotal se; na rtech se jí zatřásl plachý úsměv (K. Čap.)