zatajiti dok. (3. mn. -í) 1. (co, *koho) udržet v tajnosti; utajit 1, skrýt 3: z. své pravé jméno; z. plán, záměr; z. příčiny sporu; z. pohnutí, city potlačit; z. nedovolené zásoby; děti nedovedou nic z.; Jan sebe nezatajil (Jir.) pověděl, kdo je, nezapřel se 2. (co) zadržet 2, utlumit 1, ztišit (zprav. dech): z. dech údivem, hrůzou, očekáváním, z. povzdech; — zatajiti se dok. (zprav. o dechu) zastavit se, ztlumit se, ztišit se: očekáváním se mu až zatajil dech; dech se ve mně zatajil; zř. život (pod stromy) se zatajil (Herb.) ustal