zatarasiti dok. (3. mn. -í, rozk. -ras, trp. -sen) 1. (co) k tarasiti 1, 2; zahradit 2, 3: z. vjezd, vchod; dobře zatarasený otvor; skály zatarasily rozhled zakryly; – z. dveře židlí; z. silnici záseky; řeka zatarasená vory; křižovatka zatarasená vozidly ucpaná *2. (co) dát do cesty jako překážku: zatočil klíčem, zatarasil závoru (Herrm.) *3. (koho, 4. p.) zamezit, překazit, ztížit něčí pohyb: (útočníci) byli zataraseni na horském hřebenu (Lid. nov.); — zatarasiti se dok. řidč. opatřit se tarasením, zábranou; zabarikádovat se: z. se v ulicích při revoluci; zámek, kdež sedláci se zatarasili (Jir.); přen. kdo se zatarasil proti vší lidské pomoci, ne-li ty (Hál.); — ned. zatarasovati, z. se