zatracení, -í s. 1. (podle náb. představ) zbavení možnosti věčné spásy, posmrtné blaženosti: věčné z. (Jir.); ty dojdeš z. (Ner.) 2. expr. vůbec příkré odmítnutí, odsouzení; zavržení: pohled plný z. a opovržení (Svob.); — v. též zatratiti