zavírati ned. k zavříti; uzavírat: z. okna, z. za sebou, z. dveře na klíč zamykat; z. před někým (dveře), přen. přerušovat s ním styky; – z. dům; z. obchod, dílnu; z. stůl; z. pouzdro se šperkem; z. oči zamhuřovat, mhouřit, přen. euf. umírat; z. ústa, přen. úmyslně o něčem nemluvit; úcta mi zavírá ústa (Zey.) nutí mě mlčet; ♦ z. (obě) oči nad něčím úmyslně něco nevidět, promíjet; – řidč. z. ulici; přen. (páni) zavírali prý sami cestu ke zvolení krále (Pal.); z. na noc plyn, vodu; – z. láhev s okurkami; z. krabici se zásilkou; – z. knihu; z. kabelku; z. deštník; lekníny zavírají na noc kalichy květů; – řidč. bílá zeď zavírala dvorek; pozadí obrazu zavíral tmavý hrad (Lier); – z. peníze do pokladny; z. listiny do zásuvky; přen. kniž. zavírala hořkost do sebe (Prav.); – z. na noc drůbež do kurníku; z. dítě v bytě; začaly konfiskace, začalo zavírání redaktorů (Fuč.); zavírám vás na pět dní (Haš.); – z. školy při epidemii chřipky; z. provozovnu z hygienických důvodů; z. obchod pro nemoc; – zast. z. debatu uzavírat, končit; z. slavnost hymnou; – zast. z. příměří (Pal.) sjednávat; z. úmluvy (Frič); – zast. dějepisci z. mohli, že... (Pal.) usuzovat; z. se dá již z některých starodávných názvů (Tomek); — zavírati se ned. 1. k zavříti se; uzavírat se: dveře se samy zavírají; nezajištěná okna se za větru zavírají; oči se zavírají únavou klíží se; – kalíšky květů se zavíraly; rána se pomalu zavírala zacelovala se; – z. se v pokoji, před světem; já přede vším se zavírám (Krásn.) nechci nic vědět 2. poněk. zast. končit se: dílem Karoliny Světlé zavírá se česká romantická prosa (A. Nov.) †3. (v čem) být obsažen, výhradně záležet: (význam manželství) zavírá se v čiré mravnosti (Šmil.); → nás. zavírávati, zavírávati se