zbývati ned. k zbýti 1, 2: v míse zbýval poslední brambor; z vyhořelé budovy zbývá jen pár zdí; všichni se oženili, svobodní zbýváme už jen dva; ze stařenky zbývá už jen věchýtek; co jiného nám zbývá?; nezbývá (nic jiného) než jít; zbývá udělat ještě mnoho práce; neos. (zprav. v záp.) nezbývá mu k tomu odvahy, sil; ♦ opatrnosti nikdy nezbývá (přísloví) není dosti; – po zemřelém nic nezbývá; na prázdninovou cestu zbývají jen vzpomínky zůstávají; ♦ expr. z. na ocet; — zbývati se (†zbývati) ned. zast. a nář. k zbýti se: zbýval se všeho (Šlej.) zbavoval se; srdce zbývá mnohé tíže (Hál.); → nás. *zbývávati (Pal.)