zběžný příd. 1. rychle provedený, velmi krátce trvající; letmý 1: z. pohled (na věc); z-é stisknutí ruky 2. nejdoucí do hloubky, málo důkladný; letmý 2, povšechný, povrchní 2: z-á prohlídka (sbírek, města, hradu); z. výklad; z-á zpráva (o schůzi); mít jen z-é vědomosti; z-á práce nedbalá, ledabylá; z. pozorovatel (Ner.) náhodný 3. řidč. poněk. zast. běžný 1, obvyklý: vědecké označení jest mezi námi nejzběžnější (Čap.-Ch.) *4. hbitý: z-á pohotovost (Týden rozhlasu); → přísl. k 1, 2, 4 zběžně: několik z. psaných slov (V. Mrš.); – z. si něco prohlédnout; z. popsat; z. se o někom zmínit letmo; patrně byla korektura z. pořízena (Ath.) nedbale; – zř. mluvit z. anglicky (V. K. Jeř.) plynně; naučila se z. číst (Svět.) hbitě; → podst. k 1, 2 zběžnost, -i ž.: z. pohledu; z. prohlídky