zběh, -a m. (mn. 1. -ové, 6. -zích) voják, kt. zběhl; dezertér; řidč. kdo zběhl vůbec: tresty pro (vojenské) zběhy; dopadnout zběha; válečný z. (Olb.); – řidč. studentský z. (Kronb.) zběhlý student; — rozl. od sběh