zběsilý příd. 1. nadmíru prudce, násilně jednající pod vlivem silného, prudkého vzrušení, nenormálního myšlení ap.; zbavený smyslů a projevující to nadmíru prudkým, násilným jednáním; zuřivý, šílený 1: z. nepřítel; fanatičtí, z-í odpůrci; – stará, z-á žena (Klicp.); z-í kněží (Čech); rvát se, křičet, utíkat jako z. s velkou silou, velmi prudce, rychle ap.; expr. děti jsou celé z-é nad hravými tvory (kůzlátky) (Mrš.) radostí poblázněné; přen. z-á myšlenka (Vach.) 2. prováděný nadmíru prudce, velkou silou, a tím svědčící o silném, prudkém vzrušení; expr. nadmíru intenzívní; šílený 2, prudký 2: z. zápas, odpor; z-á hádka; z. křik, štěkot; z. teror; z. tanec; z. pláč (Olb.); přen. z. vítr (Hál.); – z-á touha; z-é úsilí 3. expr. nadmíru rychlý, prudký; divoký 3, šílený 3: z. útěk; z-á jízda; z-é tempo; z. proud; → přísl. zběsile: z. se durdit (Klicp.); z. sázet do loterie (Stroup.); – z. křičet; z. se bránit zuřivě; pes z. trhá řetězem; z. se ohánět rukama; z. se smát; expr. z. bolet prudce; akáty z. voněly (Boj.) velmi silně; – expr. z. jedoucí auto; z. prchat divoce; → podst. zběsilost, -i ž.: dráždilo ho to až k z-i; z. nepřátel; v z-i málem pekelné (Vanč.); přen. z. rozpoutaného živlu; – z. zápasu; expr. z. válečného štvaní; – expr. z. úprku