zbabělý příd. projevující v nebezpečí, v obtížných situacích ap. nedostatek statečnosti; bojácný, bázlivý (op. statečný 1, odvážný, srdnatý 1, udatný 1): z. voják; dát se na z. útěk; z-é chování, jednání; být z. a nepřiznat provinění; → přísl. zbaběle: chovat se z.; z. mlčet; → podst. zbabělost, -i ž.: propadnout z-i; zradit ze z-i