zboží, -í s. 1. věc n. věci vyráběné pro potřebu lidí, stávající se předmětem směny, koupě n. prodeje: spotřební, průmyslové z.; kvalitní, výběrové, podřadné z.; nabízet, prodávat z.; cukrářské z.; balíky z.; bedny se zbožím; obchody plné z.; přen. býval vždycky lehké z. (Baar) lehkomyslník; tak se stane z děvčat lehké z. (Šmil.) prostitutky; obch. přejímka z.; nauka o z. zbožíznalství; dopr. rychlé, kusové z.; text. metrové, bílé z. 2. text. režná tkanina navinutá na zbožovém válu †3. majetek, zvl. nemovitý: (šlechta) přepadala zejména z. duchovenské (Vlastiv.); zbožím kosteleckým (vládl) Rudolf, kníže saské (Janda) panstvím; dědičné z. (knížecí) (Nový) 4. řidč. poněk. zast. drobné předměty: vyřezával pilkou z jasanových prkének ozdobné z. (Šmil.); → expr. zdrob. zbožíčko, -a s. (6. mn. -ách)