zbrojiti ned. (3. mn. -í) 1. (též †zbrojiti se) vyrábět n. opatřovat si zbraně, výzbroj ap. pro válečné účely: nejlepší prostředek proti válce je z.; horečné zbrojení v kapitalistických zemích; potřeba zbrojení se proti Tatarům (Pal.); přen. hudci počali se z. k písni (Hál.) †2. (koho, co) opatřovat zbraní, výzbrojí, ozbrojovat, vyzbrojovat: z. lid; (jezdci byli) lehce zbrojeni (Pal.) 3. žel. z. lokomotivu vybavovat uhlím, vodou, naftou ap.; řidč. strojit; → nás. *zbrojívati (Lid. nov.)