zbylý příd. takový, kt. zbyl; zbývající: uložit z. materiál; upotřebit z-é jídlo; prominout z. trest; — zpodst. zbylý, -ého m. řidč. ten, kdo někde zbyl, zůstal: čím více jich (lidí) ubývalo, tím více pracovat museli zbylí (Maj.); po otcích zbylí (Zey.) pozůstalí