zdařiti se dok. (3. mn. -í) 1. poněk. kniž. (~; komu) setkat se se zdarem, s úspěšným výsledkem; podařit se 1, povést se: pokus se zdařil; atentát se nezdařil; nezdařilo se jí vykouzlit úsměv †2. vydařit se 2, 3: úroda se mu nezdařila (Jir.); – syn jeho se už nezdařil po něm (Něm.) nezdědil jeho (dobré) vlastnosti; — †zdařiti dok. (co) přivést ke zdaru: zdař jim pánbůh usilování jejich (Pal.)