zdatný příd. 1. (zprav. o člověku) velmi schopný, způsobilý k něj. práci, činnosti: z. pomocník výkonný; ve svém oboru z. pracovník schopný, dovedný, úspěšný; tělesně z-í hokejisté; z. národ 2. kniž. a zast. nadprůměrný množstvím, jakostí; vydatný 1: z. lup (Vrchl.) hojný, bohatý; z. potok (Jir.); (starají se) o z-é rozmnožení národa (Ner.); → přísl. zdatně: z. se bránit; – kniž. a expr. z. pít; → podst. k 1 zdatnost, -i ž.: z. řemeslníků; pracovní, tělesná z.