zdobný příd. kniž. a poněk. zast. 1. sloužící k ozdobě; ozdobný 1: z-é květiny okrasné; nejsou to (faleš a pochlebnictví) vlastnosti z-é (Hol.) 2. opatřený ozdobami; ozdobný 2, řidč. expr. mající pěkný, upravený vzhled; hezký 1, vzhledný 1: z. šat (Tyl); lomenice, více méně z-é (Nov.); z-é písmo (Vrchl.); – řidč. expr. (žena) čisťounce ustrojená, z-á (Šrám.) *3. (čím) vyzdobený: v růžku červenými ciframi z. šáteček (A. Mrš.); → přísl. k 1, 2 zdobně: řemení z. obepíná lýtko (Čech); – knížky z. vázané (Rais); z. kresliti (Hora); → podst. k 1, 2 zdobnost, -i ž.: náramky přepychové z-i (Kub.)