zdrženlivý, poněk. zast. zdrželivý (Hol. aj.) příd. 1. odměřený, neukvapený v projevech; rozvážný, střízlivý 2, rezervovaný: člověk z. v chování, v úsudku, v citech; z. ve vztahu k cizím lidem chladný, odměřený, upjatý; z. vůči hostům; z. k podřízeným chladný; z-é pohyby ukázněné; z-é prohlášení opatrné, umírněné 2. zdržující se (požitků); vedený zásadou zdržovat se požitků; skromný 1, 2, umírněný: člověk z. v jídle a v pití střídmý; – z-á láska; z. život odříkavý; z. vkus jednoduchý; → přísl. zdrženlivě, poněk. zast. zdrželivě (Ner.): chovat se z. vážně; – jíst z. s mírou; → podst. zdrženlivost, poněk. zast. zdrželivost (Čech) (*zdržlivost Hál.), -i ž.: z. v pití abstinence; z. a přísnost mravů askeze