zešeřiti se, řidč. zšeřiti se dok. (3. mn. -í) k šeřiti se 1-3: neos. zešeřilo se a rozsvítili setmělo se; – řidč. kniž. nikdy se nezešeřil večer tak modravě (Vrba); – zšeřila se (ulice) za kalného jitra (Jir.) ztemněla; přen. expr. poměry se zešeřily (Šus.) zhoršily se; — zešeřiti (*zšeřiti Krásn.) dok. řidč. kniž. (co) ztemnit: z. jeviště (Lid. nov.)