země, zem, ž. (j. 4. zemi, zem, 5. -ě, -i) 1. čast. země nebeské těleso obývané lidmi, tento svět; zeměkoule 1: nauka o složení z.; vývoj života na zemi; nitro, povrch z.; mír, pokoj na zemi; žijeme na zemi a ne v oblacích v střízlivé skutečnosti, ne v snech; kniž. synové a dcery z. lidé; matka z.; mít ráj, nebe na zemi žít v štěstí a blahobytu; hvězd. Země jedna z oběžnic sluneční soustavy (třetí co do vzdálenosti od Slunce) 2. pevnina 1, souš I (op. moře 1, voda 1): na moři i na zemi; vyskočit z loďky na pevnou zemi; v dáli se objevila z. 3. území tvořící politický, správní celek; stát, kraj 3, krajina 1: z. socialismu; z. mírového tábora; kapitalistické z.; rodná z. vlast; slovanské z.;okupovaná z.; daleké, cizí z.; srdce z. hlavní město; vypovědět ze z.; plenit zemi; celá z. oslavuje svátek všichni její obyvatelé; ust. spoj. z. nikoho neutrální pruh země; z. kalicha (Herb.) Čechy; z. pruhů a hvězd Spojené státy americké; Svatá z., zaslíbená z. židovská Palestina; hist. z. koruny české, historické z.; v zeměp. názvech: Ohňová z.; z. Františka Josefa; z. královny Maud; (dř.) z. Česká, Moravskoslezská 4. čast. zem zemský povrch, po kt. chodíme; půda 2; (v místnostech) podlaha 1: rovná, zvrásněná z.; z. se otřásá, chvěje; položit, upustit, hodit něco na zem; spadnout, upadnout na zem; shýbnout se, vrhnout se k zemi; její nohy se sotva dotýkají země jde lehce; úder o zem; srazit někoho, něco k zemi; tisknout někoho k zemi, přen. pokořovat, ujařmovat, deptat; ležet, spát na holé zemi; šaty dlouhé až na zem; šlápoty na vydrhnuté zemi; sedí v loďce na zemi na dně; jsi pořád u země, přen. malý; chodba pod zemí, vsadit zločince pod zem do podzemního vězení; přen. do vězení vůbec; hledět do země, přen. být v rozpacích; mezi nebem a zemí ve výšce, ve vzduchu; je mnoho věcí mezi nebem a zemí neznámých; srovnat stavbu, město se zemí zbořit (do základů), zničit; vydupat něco ze země vytvořit z ničeho, vynutit, získat zdánlivě neuskutečnitelnou věc; život nás drží při zemi nedovoluje rozvoj; políbit matičku zemi (žert.) upadnout; utíká, jako by pod ním z. hořela zmateně, rychle, šíleně; jako by se do země propadl, jako by se pod ním z. slehla, jako by ho z. pohltila ztratil se, zmizel; jako by ze země vyrostl náhle se objevil; zůstal jako vbitý, vražený do země bez hnutí; voj. k zemi! (povel) 5. čast. zem půda 1, hlína 2: hrouda, hrst země; černá, písčitá, kyprá, kamenitá z.; mrtvá, orná, úrodná z.; dobré semeno v dobré zemi; nerosty se dobývají ze země; déšť spláchl se skály všecku zemi; euf. už je pod zemí, v zemi, už ho kryje z. je mrtev; budiž mu z. lehká (pohřební formule); zahr. zem upravená půda (zprav. přerytá, přesetá ap.) k pěstování rostlin 6. řidč. pozemek, pole 1, 2: chlívek zasáhl do jeho země (Havl.); nápadník měl dům a svobodnú zem (Č. lid); expr. zdrob. k 3, 6 zemička, -y ž.: česká, průmyslová, chudá, neznámá z.; – neměl ani kus z-y (Něm.)