zesíliti (†zsíliti Šaf.) dok. (3. mn. -í, rozk. -sil) k síliti 2, 3, 1 1. (co, koho) učinit silným (ve význ. 5, 6, 8), silnějším, (op. zeslabit): z. opevnění; z. zdi, klenbu; – z. stráž rozmnožit; z. palbu; žel. z. vlakovou soupravu rozmnožit počet jejích vozů; – z. hlas; z. pozornost zvýšit 2. odb. zvýšit, zvětšit hodnotu urč. veličiny: z. zvuk; z. tlak; z. proud, napětí; z. výkon; fot. učinit světlejší (málo osvětlená) místa negativu tmavšími 3. řidč. též zesíleti, zesíliti se (†zsíliti se Jg.) stát se silným (ve význ. 1, 5, 8), silnějším, mohutnějším, intenzívnějším (op. zeslábnout 1): zmužněl, zesílil zmohutněl n. přibyl na váze; zesílela za ta léta (M. Han.) ztloustla, spravila se; starat se, aby dítě zesílilo; zesílil tak, že opustil lože zotavil se; – led zesílil; vrásky na čele zesílily se (Lier) prohloubily se; – potlesk zesílel zmohutněl; hučení motoru zesílilo; palba zesílila (Vach.); zesílení vůně; jeho podezření zesílilo vzrostlo; zesílení revoluční činnosti zvýšení; — ned. zesilovati, z. se